Ve své nejjednodušší podobě je konfigurační soubor aptitude výčet
voleb s jejich hodnotami. Každý řádek souboru by měl mít tvar
„Volba
Hodnota
;
“.
Například následující ukázka z konfiguračního souboru nastaví volbu
Aptitude::Theme
na hodnotu „Dselect
“.
Aptitude::Theme "Dselect";
Volba může „seskupovat“ další volby. Stačí je zapsat do složených závorek mezi název volby a ukončovací středník:
Aptitude::UI { Package-Status-Format ""; Package-Display-Format ""; };
Volba, která seskupuje další volby se občas nazývá
skupina. Ve skutečnosti jsou dvojité dvojtečky
v názvech voleb kratším zápisem pro seskupování: Volba
Aptitude::UI::Default-Grouping
je obsažena ve
skupině Aptitude::UI
, která je zase obsažena ve
skupině Aptitude
. Kdybyste tedy chtěli, mohli
byste této volbě nastavit hodnotu ""
třeba takto:
Aptitude { UI { Default-Grouping ""; }; };
Pro více informací o formátu konfiguračního souboru si přečtěte manuálovou stránku apt.conf(5).
Nastavení aptitude je postupně čteno z následujících míst:
Uživatelský konfigurační soubor
~/.aptitude/config
. Pokud uživatel provádí změny
v nastavení aptitude přes menu Volby, nastavení se uloží právě do
tohoto souboru.
Systémový konfigurační soubor /etc/apt/apt.conf
.
Implicitní hodnoty uložené v souboru
/usr/share/aptitude/aptitude-defaults
.
Implicitní hodnoty zabudované v aptitude.
Když aptitude potřebuje zjistit hodnotu nějaké volby, prohledává
zmíněné zdroje podle uvedeného pořadí, dokud nenalezne její první
výskyt. Tato hodnota se použije. Tedy nastavením proměnné v souboru
/etc/apt/apt.conf
přepíšete implicitní hodnoty
programu, ale neovlivníte uživatelovo nastavení
v ~/.aptitude/config
.
Následujícími konfiguračními volbami můžete ovlivnit vzhled a chování
aptitude. Nastavení souvisejících programů naleznete v jejich
manuálových stránkách (např. volby systému apt
jsou popsány
v apt(8)
a apt.conf(5)).
APT::Install-Recommends
true
Aptitude::Auto-Install
zároveň hodnotu
true
, pak označením balíku k instalaci se
automaticky označí k instalaci i balíky, které instalovaný balík
doporučuje. Hodnota true
dále zajistí, že balíky
budou nainstalovány po celou dobu, kdy je doporučuje některý z
instalovaných balíků (nebudou automaticky odstraněny). Pro více
informací se podívejte na část „Správa automaticky instalovaných balíků“.
Aptitude::Allow-Null-Upgrade
false
true
, aptitude bude místo zmíněné
hlášky pokračovat jako obvykle a zobrazí (prázdný) přehled před
instalací.
Aptitude::Always-Use-Safe-Resolver
false
true
, budou akce v příkazovém
režimu aptitude vždy používat „bezpečný“ řešitel
závislostí, jako kdyby byla na příkazovém řádku zadána volba
--safe-resolver
.
Aptitude::Auto-Install
true
true
, aptitude se bude snažit
automaticky vyplnit závislosti balíků.
Aptitude::Auto-Fix-Broken
true
false
, aptitude se před
pokusem o opravu poškozených balíků zeptá na svolení.
Aptitude::Auto-Upgrade
false
true
, aptitude při startu
programu automaticky označí všechny aktualizovatelné balíky. (Stejně
jako byste ručně spustili U).)
→ (Aptitude::CmdLine::Always-Prompt
false
-P
na
příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Assume-Yes
false
true
, aptitude se bude
v příkazovém režimu chovat, jako by uživatel na každou otázku
odpověděl „ano“. Sníží se tak počet dotazů, které musíte
odpovědět. To je ekvivalentní s parametrem -y
na
příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Disable-Columns
false
true
, nebude aptitude při
hledání v příkazovém režimu (aptitude search
)
formátovat výstup do sloupců s pevnou šířkou a nebude výstup ořezávat
na velikost obrazovky. To je ekvivalentní s parametrem
--disable-columns
na příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Download-Only
false
true
, aptitude v příkazovém
režimu stáhne soubory s balíky, ale nenainstaluje je. To odpovídá
parametru -d
na příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Fix-Broken
false
true
, aptitude se bude
v příkazovém režimu chovat mnohem agresivněji při pokusu o napravení
závislostí poškozených balíků. To je ekvivalentní k parametru
-f
na příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Ignore-Trust-Violations
false
APT::Get::AllowUnauthenticated
.
Aptitude::CmdLine::Package-Display-Format
%c%a%M %p# - %d#
-F
na příkazovém
řádku.
Aptitude::CmdLine::Package-Display-Width
""
), výsledky budou
formátovány buď na šířku terminálu, nebo na 80 znaků (to v případě, že
se nepodaří zjistit velikost terminálu).
Aptitude::CmdLine::Request-Strictness
10000
Aptitude::CmdLine::Resolver-Debug
false
true
, aptitude bude
v příkazovém režimu při pokusu o vyřešení porušených závislostí
obzvláště upovídaná. Jak název napovídá, tato volba je zamýšlena pro
vývojáře, kteří chtějí pomoci s laděním řešitele závislostí.
Aptitude::CmdLine::Resolver-Dump
Aptitude::CmdLine::Resolver-Show-Steps
false
true
, bude řešení závislostí
v příkazovém režimu zobrazeno jako sekvence řešení jednotlivých
závislostí. Například
„wesnoth závisí na wesnoth-data (=1.2.4-1) -> instaluji
wesnoth-data 1.2.4-1 (unstable)
“. Pro interaktivní
přepínání mezi oběma zobrazeními můžete na výzvě
„Přijmout toto řešení?
“ použít klávesu
o.
Aptitude::CmdLine::Safe-Upgrade::No-New-Installs
false
true
, nebude se v příkazovém
režimu příkaz
safe-upgrade
pokoušet vyřešit závislosti instalací nových balíků. Jinými slovy,
pokud by aktualizace balíku A
vyžadovala
instalaci balíku B
, balík
A
by se neaktualizoval. To odpovídá
parametru
--no-new-installs
na příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Show-Deps
false
true
, aptitude v příkazovém
režimu zobrazí stručný přehled závislostí (pokud existují). To
odpovídá parametru -D
na příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Show-Size-Changes
false
true
, aptitude v příkazovém
režimu zobrazí u každého balíku očekávané změny v použitém místě. To
odpovídá parametru -Z
na příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Show-Versions
false
true
, aptitude v příkazovém
režimu zobrazí verzi balíku, která se bude instalovat, nebo bude
odstraněna. To odpovídá parametru -V
na příkazovém
řádku.
Aptitude::CmdLine::Show-Why
false
true
, aptitude v příkazovém
režimu zobrazí ručně instalované balíky, které vyžadují automaticky
instalované balíky, případně ručně instalované balíky, které způsobují
konflikt s nějakým automaticky odstraněným balíkem. To odpovídá
parametru -W
na příkazovém řádku. Používá se stejné
zobrazení, jako u příkazu aptitude why
.
Aptitude::Safe-Resolver::No-New-Installs
false
true
a je-li aktivován
„bezpečný“ řešitel závislostí parametrem
--safe-resolver
,
nebude řešiteli umožněno instalovat nové balíky. To je podobné volbě
Aptitude::CmdLine::Safe-Upgrade::No-New-Installs
,
ovšem vztahuje se pouze na jiné příkazy příkazové řádky, než je
safe-upgrade
.
Aptitude::Safe-Resolver::No-New-Upgrades
false
true
a je-li aktivován
„bezpečný“ řešitel závislostí parametrem
--safe-resolver
,
nebude řešiteli umožněno řešit závislosti aktualizací balíků.
Aptitude::CmdLine::Simulate
false
Aptitude::Simulate
.
V příkazovém režimu způsobí, že se pouze naznačí akce, které by se
normálně provedly. V celoobrazovkovém režimu spustí aptitude v režimu
pouze pro čtení bez ohledu na to, zda máte root
ovská oprávnění. To
odpovídá parametru -s
na příkazovém řádku.
Aptitude::CmdLine::Verbose
0
-v
na příkazovém řádku přidá
k této proměnné hodnotu 1.
Aptitude::CmdLine::Visual-Preview
false
true
, aptitude zobrazí
přehled před instalací ve vizuálním režimu.
Aptitude::Debtags-Binary
/usr/bin/debtags
debtags
. Pokud je
aptitude sestavena s podporou libept
, bude
tento program volat při každé aktualizaci seznamu balíků a předá mu
parametry nastavené v
Aptitude::Debtags-Update-Options.
Aptitude::Debtags-Update-Options
--local
debtags update
(příkaz se volá po aktualizaci
seznamu balíků). Jednotlivé parametry jsou odděleny „bílými
znaky“. Pokud potřebujete předat nějakou hodnotu, ve které se
vyskytuje mezera, jako jeden řetězec, můžete ji obklopit apostrofy,
nebo uvozovkami. Například pokud tuto volbu nastavíte na hodnotu
„--vocabulary='/soubor s mezerou'
“,
uloží se slovník debtags
opravdu do souboru
„/soubor s mezerou
“.
Aptitude::Delete-Unused
true
true
, pak automaticky
nainstalované balíky, které již nejsou potřeba, budou automaticky
odstraněny. Více se o této vlastnosti dozvíte v části „Správa automaticky instalovaných balíků“.
Aptitude::Delete-Unused-Pattern
Aptitude::Keep-Unused-Pattern
.
Kvůli zpětné kompatibilitě se tato volba použije v případech, kdy není
volba Aptitude::Keep-Unused-Pattern
nastavena, nebo
kdy má prázdnou hodnotu. Jinak je volba
Aptitude::Delete-Unused-Pattern
ignorována.
Aptitude::Display-Planned-Action
true
true
, aptitude před
samotným provedením akcí zobrazí obrazovku se souhrnem změn.
Aptitude::Forget-New-On-Install
false
true
, aptitude při každé
instalaci, aktualizaci nebo odstranění zapomene, které balíky byly
nové (jako kdybyste ručně spustili příkaz → (f).
Aptitude::Forget-New-On-Update
false
true
, aptitude při každé
aktualizaci seznamu balíků zapomene, které balíky byly nové (jako
kdybyste ručně spustili příkaz → (f).
Aptitude::Get-Root-Command
su:/usr/bin/su
root
ovských oprávnění (viz kapitola „Přepnutí na uživatele root
“).
Syntaxe je
protokol
:příkaz
.
Protokol
určuje, jakým způsobem aptitude
vyvolá příkaz
. V současnosti jsou možné
hodnoty su
a sudo
. Použijete-li
jako protokol
su
, zavolá
se příkaz pro získání root
ovských oprávnění následovně:
příkaz
-c argumenty
.
Ve druhém případě bude volání vypadat následovně:
příkaz
argumenty
.
První slovo v příkaz
u je jméno programu,
který se má spustit, zbývající slova jsou brána jako argumenty daného
programu.
Aptitude::Ignore-Recommends-Important
false
Aptitude::Recommends-Important
na novější
APT::Install-Recommends
.
V předchozích verzích aptitude způsobovalo nastavení
Aptitude::Recommends-Important
to stejné, co nyní
dělá volba
APT::Install-Recommends
,
a sice, že se doporučené balíky instalují automaticky.
Pokud mají tato volba a volba Aptitude::Recommends-Important
zároveň hodnotu false
, nastaví aptitude při
příštím startu volbu
APT::Install-Recommends
na hodnotu false
a volbu
Aptitude::Ignore-Recommends-Important
na hodnotu
true
.
Aptitude::Ignore-Old-Tmp
false
~/.aptitude/.tmp
, který již není potřeba. Pokud
adresář existuje a Aptitude::Ignore-Old-Tmp
má
hodnotu true
, aptitude se zeptá, zda má tento
adresář odstranit. Po vaší odpovědi je tato volba automaticky
nastavena na hodnotu true
. Na druhou stranu, pokud
adresář neexistuje, nastaví se hodnota na false
,
což zajistí, že budete varováni okamžitě, když by se tento adresář
objevil.
Aptitude::Keep-Recommends
false
true
, budou balíky ponechány v
systému tak dlouho, dokud je bude doporučovat některý z instalovaných
balíků. A to i v případě, že má volba
APT::Install-Recommends
hodnotu false
. Více se o automatickém odstraňování
dozvíte v části „Správa automaticky instalovaných balíků“.
Aptitude::Keep-Suggests
false
true
, aptitude se nebude
snažit automaticky odstranit instalované balíky, které jiný
instalovaný balík navrhuje. Více se o automatickém odstraňování
dozvíte v části „Správa automaticky instalovaných balíků“.
Aptitude::Keep-Unused-Pattern
Aptitude::Delete-Unused
hodnotu true
, budou odstraněny pouze balíky
neodpovídající tomuto vzoru (viz „Vyhledávací vzory“).
Pokud zde ponecháte prázdný řetězec, budou odstraněny všechny
nevyužité balíky.
Aptitude::LockFile
/var/lock/aptitude
Aptitude::Log
/var/log/aptitude
Aptitude::Log
začíná znakem roury
(„|
“), bude zbytek hodnoty považován
za název programu, kterému se má záznam akcí předat. Například hodnota
|mail -s "Instalace z Aptitude" root
způsobí, že
záznamy o instalaci budou zaslány elektronickou poštou uživateli
root
. Záznamy můžete ukládat i na více míst zároveň, stačí je zadat
jako seznam cílů.
Aptitude::Parse-Description-Bullets
true
false
.
Aptitude::Pkg-Display-Limit
Aptitude::ProblemResolver::Allow-Break-Holds
false
true
, řešitel bude při řešení
závislostí zvažovat i řešení, která instalují zakázané verze nebo
která mění stav podržených balíků. Při nastavení na hodnotu
false
budou takováto řešení okamžitě zamítnuta,
ačkoliv to můžete ručně změnit (viz „Řešení problémů se závislostmi“).
Aptitude::Preview-Limit
Aptitude::ProblemResolver::BreakHoldScore
-300
Aptitude::ProblemResolver::Allow-Break-Holds
nastavena na hodnotu true
, bude řešitel takováto
řešení stejně ignorovat (pokud nedostane přímý příkaz od uživatele).
Aptitude::ProblemResolver::BrokenScore
-100
Aptitude::ProblemResolver::Discard-Null-Solution
true
true
, aptitude se nikdy nebude
snažit vyřešit problémy se závislostmi tak, že by navrhla zrušení
všech vašich navrhovaných akcí. (Což je obvykle první věc, kterou
navrhne.)
Aptitude::ProblemResolver::EssentialRemoveScore
-100000
Aptitude::ProblemResolver::ExtraScore
-1
Aptitude::ProblemResolver::FullReplacementScore
500
Aptitude::ProblemResolver::ImportantScore
5
Aptitude::ProblemResolver::Infinity
1000000
-Infinity
, bude okamžitě zavrhnuta.
Aptitude::ProblemResolver::InstallScore
-20
Aptitude::ProblemResolver::KeepScore
0
Aptitude::ProblemResolver::Max-Successors
0
Max-Successors
uzlů, generování
končí. Zvýšením této hodnoty zajistíte, že několik prvních řešení bude
mít vyšší skóre, ale na druhou stranu to znamená, že každý
„krok“ řešitele bude trvat déle.
Aptitude::ProblemResolver::NonDefaultScore
-40
Aptitude::ProblemResolver::OptionalScore
1
Aptitude::ProblemResolver::PreserveAutoScore
0
Aptitude::ProblemResolver::PreserveManualScore
60
Aptitude::ProblemResolver::RemoveScore
-300
Aptitude::ProblemResolver::RequiredScore
4
Aptitude::ProblemResolver::ResolutionScore
50
Aptitude::ProblemResolver::StandardScore
3
Aptitude::ProblemResolver::StepLimit
5000
Aptitude::ProblemResolver::StepScore
70
Aptitude::ProblemResolver::Trace-Directory
Aptitude::ProblemResolver::Trace-File
, zapíše se
stejná informace i do sledovacího souboru. Sledovací adresáře jsou
transparentnější než sledovací soubory a jsou mnohem vhodnější
např. pro automatizované testy.
Aptitude::ProblemResolver::Trace-File
Aptitude::ProblemResolver::Trace-Directory
, zapíše
se stejná informace i do sledovacího adresáře. Sledovací soubor je
jednoduše komprimovaný archiv sledovacího adresáře. Zabírá méně místa
a je vhodnější pro přenos po síti.
Aptitude::ProblemResolver::UndoFullReplacementScore
-500
Aptitude::ProblemResolver::UnfixedSoftScore
-200
RemoveScore
, protože jinak by aptitude
balík raději odstranila, než aby jej ponechala bez splněného
Doporučení. Podrobnosti naleznete v „Řešení problémů se závislostmi“.
Aptitude::ProblemResolver::UpgradeScore
0
Aptitude::ProblemResolver::WaitSteps
50
Aptitude::Purge-Unused
false
Aptitude::Delete-Unused
zároveň hodnotu true
, budou nepoužívané balíky ze
systému automaticky vyčištěny, což odstraní
jejich konfigurační soubory a možná také důležitá data. O tom, které
balíky jsou považovány za „nepoužívané“, se dozvíte
v „Správa automaticky instalovaných balíků“. TATO VOLBA MŮŽE ZPŮSOBIT
ZTRÁTU DAT! POKUD PŘESNĚ NEVÍTE, CO DĚLÁTE, NEZAPÍNEJTE JI!
Aptitude::Recommends-Important
true
APT::Install-Recommends
.
aptitude při startu zkopíruje ve vašem konfiguračním souboru
Aptitude::Recommends-Important
(pokud existuje) do
APT::Install-Recommends
a poté
Aptitude::Recommends-Important
vyčistí.
Aptitude::Sections::Top-Sections
"main"; "contrib"; "non-free"; "non-US";
topdir
“,
„subdir
“ a
„subdirs
“ používají tento seznam
pro interpretaci polí Sekce. Není-li první část pole Sekce obsažena
v tomto seznamu, nebo pokud Sekce obsahuje pouze jednu část, pak se
balíky seskupí pod první prvek seznamu.
Aptitude::Sections::Descriptions
$prefix/share/aptitude/section-descriptions
section
“. Popisy se přiřazují do
stromu sekcí podle poslední části názvu sekce. Například prvek skupiny
nazvané „games
“ se použije pro popis
sekcí „games
“,
„non-free/games
“ a
„non-free/desktop/games
“.
Při zobrazení popisů sekcí se nahradí řetězec
„\n
“ za nový řádek a řetězec
„''
“ za znak uvozovek.
Aptitude::Simulate
false
root
ovská oprávnění. To odpovídá parametru
-s
na příkazovém řádku.
Aptitude::Spin-Interval
500
Aptitude::Suggests-Important
false
Aptitude::Keep-Suggests
.
Nastavením této volby na hodnotu true
dosáhnete
stejného výsledku jako u volby Aptitude::Keep-Suggests
.
Aptitude::Suppress-Read-Only-Warning
false
false
a vy se pokusíte změnit
stav balíků zatímco se program nachází v režimu pouze pro čtení, tak
aptitude zobrazí varování.
Aptitude::Track-Dselect-State
true
true
, aptitude se pokusí
rozpoznat, pokud se stav balíku změní externě programy dselect nebo
dpkg. Například pokud odstraníte balík programem
dpkg, aptitude se jej nebude snažit
reinstalovat. Poznamenejme, že se na tuto vlastnost nedá stoprocentně
spolehnout.
Aptitude::UI::Advance-On-Action
false
true
, aptitude se po změně
stavu balíku (například označení pro instalaci) posune na další balík
v seznamu.
Aptitude::UI::Auto-Show-Reasons
true
true
, pak se výběrem porušeného
balíku, nebo balíku, který působí problémy ostatním balíkům,
v informační oblasti automaticky zobrazí důvody, proč k tomu dochází.
Aptitude::UI::Default-Package-View
Aptitude::UI::Default-Grouping
filter(missing),status,section(subdirs,passthrough),section(topdir)
Aptitude::UI::Default-Preview-Grouping
action
Aptitude::UI::Default-Sorting
name
Aptitude::UI::Description-Visible-By-Default
true
true
nebo false
.
Aptitude::UI::Exit-On-Last-Close
true
true
, způsobí zavření
posledního pohledu také ukončení aptitude. V opačném případě budete
muset aptitude ukončovat příkazem → (Q). Více informací
o pohledech hledejte v kapitole „Práce s několika pohledy“.
Aptitude::UI::Fill-Text
false
true
, aptitude bude
formátovat popisy tak, aby byla každá řádka široká přesně podle šířky
obrazovky.
Aptitude::UI::HelpBar
true
true
, bude se nahoře na
obrazovce zobrazovat nápověda s důležitými klávesovými zkratkami.
Aptitude::UI::Incremental-Search
true
true
, aptitude bude hledat
„přírůstkově“. To znamená, že bude hledat další shodu po
každém stisknutí klávesy (po napsání/smazání dalšího hledaného znaku).
Aptitude::UI::InfoAreaTabs
false
true
, aptitude bude nad
informační oblastí zobrazovat pruh se záložkami popisujícími různé
režimy, které může informační oblast zobrazit.
Aptitude::UI::Keybindings
Aptitude::UI::Menubar-Autohide
false
true
, bude hlavní menu skryté
a objeví se pouze při aktivování.
Aptitude::UI::Minibuf-Download-Bar
false
true
, aptitude použije méně
rušivý způsob zobrazení postupu stahování. Na spodní části obrazovky
se objeví řádek, který informuje o aktuálním stavu
stahování. Stahování můžete přerušit klávesou q.
Aptitude::UI::Minibuf-Prompts
false
true
, nezobrazí se většina
výzev v dialogovém okně, ale ve stavovém řádku.
Aptitude::UI::New-Package-Commands
true
false
, budou se některé příkazy
(např. → (+)) chovat jako v dřevních dobách aptitude.
Aptitude::UI::Package-Display-Format
%c%a%M %p %Z %v %V
Aptitude::UI::Package-Header-Format
%N %n #%B %u %o
Aptitude::UI::Package-Status-Format
%d
Aptitude::UI::Pause-After-Download
OnlyIfError
true
, aptitude se po stažení
balíků zeptá, zda chcete začít s instalací. Při výchozím nastavení
OnlyIfError
se dotaz zobrazí pouze v případě, že
stažení selhalo. Ve zbývajícím případě, tj. při hodnotě
false
, se aptitude na nic neptá a po stažení
balíků přejde rovnou na následující obrazovku.
Aptitude::UI::Prompt-On-Exit
true
true
, aptitude se před
ukončením zeptá, zda chcete program opravdu ukončit.
Aptitude::UI::Styles
Aptitude::UI::ViewTabs
true
false
, aptitude nezobrazí
v horní části obrazovky pruh se seznamem aktuálně otevřených oken.
Aptitude::Warn-Not-Root
true
true
, aptitude bude sledovat,
zda pro danou akci nepotřebujete práva uživatele root
a pokud ano,
zeptá se, zda se chcete na tento účet přepnout. Pokud již práva
root
a máte, aptitude se samozřejmě na nic ptát nebude. Pro více
informací viz část „Přepnutí na uživatele root
“.
DebTags::Vocabulary
/usr/share/debtags/vocabulary
debtags
, ve kterém jsou uložena
metadata značek.